SALON: Pane velvyslanec, řekněte nám něco o sobě.

Pan Kostelka: Většinu svého života jsem byl v armádě. Studoval na vojenské škole a poté na vojenské akademii. Nakonec vstoupil do služby. Odvedl se z důstojníka velitelství praporu k generálporučíkovi. Po nějakou dobu působil jako náměstek náčelníka generálního štábu armády a prvního náměstka ministra obrany ČR.

S: Jak dlouho jste v diplomatické službě?

Pan Kostelka: Již čtyři roky jsem byl vojenský atašé v Kanadě. Poté zastával řadu vládních funkcí, po nějakém čase získal ministerské portfolio. Tady je sedm měsíců, protože jsem v Moskvě.

S: Je to vaše první návštěva Ruska?

Pan Kostelka: Už jsem byl do Ruska. Je pravda, že na služebních cestách a za pár dní. Moje poslední návštěva se uskutečnila v roce 1998 a trvala méně než jeden den. Moskva se hodně změnila, stala se zcela evropským městem.

S: Paní Kosteleková, jste někdy byl v Rusku?

Paní Kostelková: Ne, jsem tady poprvé.

S: Co jste v naší zemi považovali za nejzajímavější?

Pan Kostelka: Lidé Vždycky jsem se zajímal o lidi této nebo té země. Mám ráda komunikaci s lidmi, lépe je poznávám. Doufám s časem pochopit tajemství tajemné ruské duše (úsměvy).

Paní Kostelková: Velmi mě zajímala historie Ruska. Myslím, že když budu trávit více času ve vaší zemi, opravdu se k ní přidám.

S: Líbí se vám budova vašeho velvyslanectví?

Pan Kostelka: Jedná se o velkou strukturu. Musíme si na to zvyknout, především na jeho obrovskou velikost. Je to ovoce plodu sovětské architektury padesátých let. Ve formě je to skutečný výškový, i když na sedmi podlažích.

S: A tebe, paní Kosteleková?

Paní Kostelková: Moc se mi to líbí. Podle mého názoru je to neobyčejně krásná stavba.

S: Je zastupitelství také velvyslanectví?

Pan Kostelka: Ano, jedná se o samostatnou třípodlažní budovu, která je viditelná z oken mé kanceláře. Nyní je oprava.

S: Přinesli jste tady něco vlastního, nebo se interiéry vašeho bydliště prakticky nezměnily?

Pan Kostelka: Přinesli jsme s námi pár věcí. Jedná se hlavně o knihy, fotografie, obrazy. Co se týče druhého, z České republiky přišel s námi pouze jeden obrázek. Zbytek, který jsme zde koupili. Jedná se o kresby pro děti. Koupili jsme je na charitativní akci na podporu obětí v Beslanu.

Paní Kostelková: Z mých věcí to jsou jen fotografie dětí a bratra. Faktem je, že jsem nevěděl, jaký by byl místní dům a jaký lepší způsob, jak ho zdobit. Také jsem přinesl některé věci, které byly v mém domě v České republice a na které jsem velmi připoután.

S: Co děláte ve volném čase?

Pan Kostelka: Nemám prakticky žádný volný čas. Jsem na dovolené, rád chodím. Bohužel kvůli nedostatku času jsem dosud v Moskvě moc neviděl. Ale doufám, že to v příštích letech opravím. Ráda čtu. Miluji knihy o historii a literatuře sci-fi. Moje příloha rybaří. V Rusku, množství míst, kde můžete dobře lovit. Je pravda, že opět kvůli napjatému plánu nemám na výběr.

S: Paní Kostelková, podělte se, jak je váš život zde organizován?

Paní Kostelková: Snažím se aktivně se podílet na činnosti Mezinárodního ženského klubu. Vyvinuli jsme program pro ženy - manželky velvyslanců a zaměstnance velvyslanectví. Myslím, že jakmile skončí prázdniny, začneme organizovat akce. Peníze, které shromažďujeme v průběhu našich akcí, přicházejí do charity. Rád bych pomáhal dětem, sirotkům. Zvláště ti, kteří jsou v nemocnici. Navíc mám pro to potřebné dovednosti - jsem sestra profesí. Ve volném čase jsem četl hodně, zvláště historické knihy. Často se dívám na historické filmy. Miluji zahradnictví. V zimě skate. Na území velvyslanectví se nachází zimní stadion. V létě se mi líbí jezdit na kolečkových bruslích, ale bohužel jsem to ještě v Moskvě nevyzkoušel.

S: Pane Kostelka, jste v žádném ruském městě s výjimkou Moskvy?

Pan Kostelka: Pravidelně pořádáme hospodářská setkání v regionech. Musím přiznat, že mě tato místa udeřila. Když cestuji do odlehlých oblastí, divím se nad krásou ruské země. Máte mimořádnou povahu. A lidé, kteří se s ní vyrovnají - mimořádné.